Parfémy Dermacol: recenze

Česko není parfémová velmoc. Vybavuji si jen několik málo vůní české značky: jednu od Beaty Rajské, pak tu bylo něco pod značkou Karla Gotta a jedna drahá luxusní vůně s ezoterickým podtextem, na jejíž jméno si nevzpomenu, ani kdybyste mi vyhrožovali postříkáním Živými květy.

Živé květy nepočítám, stejně jako další vůně z dob dávno minulých, a nepočítám ani kolínské od Astridu a vodu po holení Diplomat, které jsou stále k mání v drogeriích, ani těch několik málo přírodních a bio výrobků, které mají spíš aromaterapeutické využití. Prostě s vůněmi je to tady slabota. A teď jsem zjistila – doufám, že ne s příliš skandálním zpožděním – že Dermacol, ryze česká kosmetická firma, uvedla na trh hned čtrnáct parfémů. (Přesněji řečeno parfémových vod, ale to je terminologický detail.) Sehnala jsem si vzorky pěti z nich, které mě nejvíc lákaly, a vyzkoušela jsem je.

Vůně mají jednoduché, popisné názvy, v nichž jsou jmenované dvě hlavní složky – například Fresh Peony and Ylang-ylang nebo Everlasting Incense and Spices (ano, v angličtině, což chápu, lépe to vypadá – neprotestujte, je to tak – a ve světě vůní je zvykem používat anglické nebo francouzské, případně italské názvy). Považuji to za dobrý nápad, protože je to za a) trendy a za b) je to přístupné a na nic si to nehraje.

Na světě je spousta značek, které nabízejí takhle jednoduše nazvané i sestavené vůně, vlastně je to celé samostatné odvětví parfumerie. Jo Malone, Crabtree & Evelyn, Tom Ford, Armani, Marc Jacobs i Prada nabízejí podobné kompozice jako součást své hlavní nebo exkluzivní řady.

(jomalone.com)

Nepochybně se na tom podílí současný trend jednoduchých, čistých, přírodních produktů, ale zároveň to vůbec není novinka, prosté kolínské a toaletní vody s vůní růže, jasmínu nebo levandule se prodávaly už před stovkami let. V Česku, kde parfumerie nemá moc dobrou tradici ani současnost, je taková jednoduchá cesta podle mého názoru ideální a některé kombinace, které Dermacol nabízí, jsou osvědčené a dobře spolu fungují. Jasmín a pačuli, dřevo a koriandr, na tom není co zkazit. Ne?

Vyzkoušela jsem vůně: Aromatic Bergamot and Vetiver, Bitter Cacao and Vanilla, Peach Blossom and Lilac, Sweet Jasmine and Patchouli a Everlasting Incense and Spices.

(dermacol.cz)

Bergamot a vetiver jsou složky, které jsou typické pro pánskou nebo unisexovou osvěžující kolínskou. Bergamot je druh citrusu, který se nedá jíst, ale má krásnou citrusově kořeněnou vůni, odjakživa oblíbenou mezi parfuméry. Vetiver je tráva, z jejíchž kořenů se získává extrakt se zvláštní, zemitou, dřevitou, kouřovou a vlhkou vůní, se kterou se v parfémech dá skvěle kouzlit.

(Foto David Monniaux – CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons)

Citrusové ingredience jsou hodně prchavé, takže když zkoušíte parfém, citrusy vám letí v ústrety jako první a také se jako první ztrácejí. U hodně citrusových vůní je to někdy úplný štiplavý gejzír. Bergamot v Aromatic Bergamot and Vetiver je hodně krotký, ale celkem věrný, jsou cítit jeho nahořklé a aromatické podtóny. Podobně nenápadný je i vetiver. V některých parfémech bývá skoro nesnesitelně silný, v některých zase bylinkově hebký, což je i případ této vůně. Dalšími složkami vůně by mělo být cedrové dřevo, ambra (web Dermacolu uvádí jantar – starší český termín pro ambru), jasmín, fialka, citron, grapefruit, mořské tóny a eukalyptus. Můžu potvrdit cedr a špetičku pudrové ambry, a hlavně slané mořské tóny, které mě hodně překvapily, protože jsou dost povedené. Trochu mě mrzí, že vůně nemá moc dobrou intenzitu ani výdrž, doporučuju pořádné navonění těla i oděvu: některé lehké složky, typicky citrusy, drží na látce líp než na kůži. Vůni hodnotím jako unisexovou, bude se líbit mužům a ženám, které nerady sladké a květinové svěženky.

Složení Peach Blossom and Lilac připomíná Éclat d’Arpège od značky Lanvin, květinově ovocnou vůni, ve které je hlavním ovocem broskev a hlavní květinou šeřík. Nanesla jsem na kůži na ruce testovací dávku Peach Blossom and Lilac a BUM, Éclat! Osvědčený mix šeříku a broskviček funguje úplně stejně jako v tom slavném kulatém flakonku, který ještě před pár lety trhal prodejní hitparády. Když si porovnáte kompletní složení Éclatu a Peach Blossom, uvidíte, že tady se opisovalo jako na základní škole:

Éclat d’Arpège: přímo na webu lanvin.com jsou uvedené šeřík, vistárie, broskvoňový květ, čínská vonokvětka, libanonský cedr, ale na Arôme, Fragrantice a v e-shopech je ještě starší, podrobnější složení: listy sicilského citronu, šeřík, vistárie, zelený čaj, broskvoňový květ, červená pivoňka, čínská vonokvětka, libanonský cedr, pižmo, ambra.

Peach Blossom and Lilac: viz dermacol.cz: broskvové kvítky, zelený šeřík, červená pivoňka, vonokvětka, vistárie, cedrové dřevo, zelený čaj, citronové listy.

Proč něco měnit, když to funguje, že. Neuvádím to proto, že bych chtěla učinit nějaké skandální odhalení, spíš mě to pobavilo: parfuméři od sebe opisují odjakživa, stačí si vzpomenout, jakou lavinu spustil Narciso Rodriguez, Angel, L’Eau d’Issey nebo kdysi dávno Chanel No. 5 (podle kterého si zrovna Jeanne Lanvinová nechala v roce 1927 vyrobit původní aldehydový Arpège). Dřív se používaly zkušené nosy a průmysloví špioni, dnes stačí plynový chromatograf. Neutajíte nic.

Za měsíc rozkvetou. Už se nemůžu dočkat. Foto kytalpa

Mám ráda šeřík, jakmile rozkvete, hned dotáhnu domů obří kytici a dýchám tak usilovně, až mě bolí hlava. Nosím šeříkové vůně (Purplelight, Eau d’Hiver, starou Pur Désir Lilas i ten Éclat) a každá další, kterou objevím, mě potěší. Peach Blossom and Lilac mě proto zaujala, ale přece jen k ní mám výhrady. Ta první je k výdrži, vůně je lehoučká, je to ten typ, který potřebuje během dne párkrát převonět. Ta druhá je ke složení. Existují různé možnosti, jak vytvořit vůni broskve, přičemž ta nejjednodušší je použít aldehyd C-14 neboli gamma-undekalakton, který sám o sobě voní broskvově, a trochu ho dokreslit dalšími ingrediencemi. Nejprostší využití broskvového aldehydu najdete v levných kosmetických přípravcích s broskvovou parfemací, na opačném konci jsou zase komplexní parfémy, ve kterých si parfumér dal s broskví pořádnou práci – třeba Mitsouko od Guerlainu. Éclat je spíš na té levnější straně, ale Peach Blossom je ještě kousek pod ním. Když se vůně vyčerpala a zeslábla, zbyla mi na kůži ne úplně skvělá a znatelně syntetická ovocná stopa.

S vanilkou mají parfuméři i jejich zákazníci odjakživa vřelý vztah. Vanilka je jedna z nejkrásnějších vůní, kterou příroda lidstvu nadělila, a vanilin je jedna z prvních samostatných vonných látek, které chemikové izolovali. Následoval etylvanilin, po kterém ihned skočili parfuméři i potravináři. Dnes si etylvanilin koupíte za pár korun jako cukrářskou vanilkovou tresť, a v parfumerii si vyberete spoustu vanilkových parfémů. Vanilka může být sladká, suchá, hřejivá, chladná, omamná, orientální i gurmánská. Název Bitter Cacao and Vanilla slibuje sofistikovaný zážitek; ve složení jsou ještě vzácná dřeva (tím se obyčejně myslí hlavně santal a cedr), pivoňka, vetiver, pomeranč, grapefruit a citron. Citrusy jsem nenašla, možná mi utekly někde na začátku. Ani květiny jsem necítila, snad jen také ze začátku lehoučký osvěžující nádech. Parfém skutečně voní hlavně po vanilce a suchém kakaovém prášku, a jeho základ tvoří zřetelně kouřový vetiver spolu se směsí dřev, ze kterých jsem asi nejvíc cítila santal. Bitter Cacao and Vanilla má hodně dobrou výdrž, takže si plně vychutnáte její postupné rozvíjení; za sebe můžu říct, že asi po hodině se rozvoněla tak, že jsem valila oči. Najednou jsem z ní cítila med, orientální pryskyřice (myrhu, benzoin), pudrově hladkou ambru a něco jako sladce voskovou růži. Bitter Cacao and Vanilla je hodně dobrý orient a Dermacolu za ni posílám velký palec nahoru.

Další vůní, na jejíž vyzkoušení jsem se těšila, je Everlasting Incense and Spices. Mám ráda kadidlo, je to složka, která se vyskytuje v těch nejluxusnějších parfémech, ale spoustu zábavy si s ní užijete i jen tak. Kadidlo je pryskyřice ze stromu kadidlovníku, kterou si můžete koupit v různých obchodech s kuřidly nebo ezo potřebami (já mám ráda Rymer, ale nenechte se ovlivňovat reklamou a nastartujte Heureku nebo eBay, zdrojů jsou stovky), a potom ji pálit jako v kostele (na uhlíku), nebo na nějakém jiném udělátku.

Ilustrační obrázek, který jsem vybrala, vůbec neobsahuje kadidlo, ale má správnou atmosféru. Tajuplný kouř, který tiše stoupá z kadidelničky a provoňuje váš byt pryskyřičnou vůní s nádechem citrusů, koření nebo lesa podle toho, jaký druh kadidla jste zakoupili.

Foto Vasilijus

A teď musím napsat, že v Everlasting Incense and Spices jsem necítila ani trošku kadidla. Když se podívám na složení, vlastně ten název moc nechápu: zázvor, cedr, koriandr, kardamom, jasmín, vanilka, santal, vetiver, ambra, slaměnka, citron, grapefruit a špetka vonného dýmu. Vůně má v názvu nekonečné kadidlo a obsahuje špetku vonného dýmu! Marketingové oddělení, wtf!

Vůni bych nazvala spíš Fresh Spices and Vanilla, jejími hlavními ingrediencemi totiž jsou kardamom, vanilka, cedr, zázvor a jasmín. Je to jemná kořeněná vůně, jejíž základ tvoří cedrové dřevo a chladná vanilka (úplně jiná, než sytá balzamická vanilka v Bitter Cacao and Vanilla – neříkala jsem, že vanilka je flexibilní?). Kouřových tónů je fakt špetička a řekla bych, že za ně může spíš vetiver než nějaké kadidlo. Dost patrný je i opojný jasmín. Na webu Dermacolu není výslovně uvedeno, jestli je parfém pánský nebo dámský, ale na flakonu je modrá stužka stejně jako na mořském dřevu s koriandrem, santalu s mandarinkou, kardamomu s bazalkou a bergamotu s vetiverem, kdežto ostatní parfémy – jablko s růží, frézie s pelargónií, vanilka s kakaem a další – mají červenou stužku. Barva stužky očividně naznačuje, jestli je ta která vůně vhodnější pro holčičky nebo pro chlapečky, a Fresh Spi… pardon, Everlasting Incense and Spices voní hodně pánsky. Díky jasmínovým a vanilkovým podtónům bych ji doporučila k vyzkoušení i ženám, které se nebojí pánských tónů ve vůních, ale spíš bych ji zařadila mezi sladkosvěží pánské vůně typu Armani Attitude nebo Code for Men. Výdrž v pohodě, intenzita tak akorát, abyste byli cítit, ale neobtěžovali.

Od Sweet Jasmine and Patchouli jsem logicky čekala moderní chyprovou vůni. Kategorie chyprových (čtěte „šiprových“) vůní se zrodila – jak teď na to koukám, tak přesně před 100 lety s vůní Chypre od parfuméra Françoise Cotyho. François smíchal lišejník větvičník, bergamot a pačuli, a tato kombinace se na desítky let stala základem dřevitě, lesně svěžích a zcela nesladkých dámských i pánských parfémů. Větvičník (dříve u nás překládaný jako „dubový mech“ – anglicky se totiž větvičník řekne „oakmoss“) v nich hrál prim. V jeho esenci se totiž mísí nejrůznější dřevité, zemité, suché, vlhké, lesní, mechové a lišejníkové tóny – samotný větvičník je možné používat jako parfém, který svou komplexností předčí leckterou jednoduchou moderní vůničku.

Mech a suché listí: ve větvičníku to je, a ještě něco navíc. Foto Noir

Pak přišla Evropská unie a chemické regule, které zakázaly nebo omezily používání mnoha parfémových ingrediencí, protože by mohly být potenciálně alergenní nebo jinak nebezpečné. K EU se připojila IFRA, asociace, která působí i na zbytku zeměkoule. Ve všech hlavních západních parfémových mocnostech nezůstal nikdo, kdo by riskoval porušení pravidel. (Arabské a nezávislé západní parfumerie si dál dělají, co chtějí, ale jejich produkty se shánějí složitěji.) Nouze ovšem naučila Dalibora housti a parfuméry improvizovat, a krátce po drastickém omezení povoleného obsahu větvičníkového extraktu i jeho syntetické napodobeniny v parfémech se zrodila kategorie „moderní chypre“, která nahradila větvičník dvojitou dávkou pačuli. Jako základ vezmete spoustu pačuli a k ní přidáte ovoce, květiny nebo cokoli, co vás napadne.

Dermacol vsadil na oblíbenou kombinaci pačuli a bílých květin. Ve Sweet Jasmine popravdě není až tak moc jasmínu, spíš směs uhlazeného jasmín(k)u, lehké růže a fialek (má to být kosatec, ale jsou to fialky), a na dokreslení špetka broskve a vanilky. Výsledkem je zemitě nasládlá, krémově květinová vůně, která by mohla stát v parfumerii vedle podobných moderních květinových chyprovek (Elie Saab Le Parfum, Midnight Poison). Výdrž je dobrá. Nositelnost celoroční, Sweet Jasmine působí tak nějak hřejivě i chladivě zároveň.

A víte, co je na Sweet Jasmine and Patchouli nejoriginálnější? Doprovodný text na webu: „Šťáva z ananasu a broskví zdůrazňuje sebevědomí a zanechává olfaktickou stopu naší bohyně.“ Copywriteři Dermacolu dostávají služební notebook, služební mobil a služební drogy 🙂

Shrnutí:

V Aromatic Bergamot and Vetiver jsou krásné mořské tóny a vetiver, dávám si ji na seznam „nemusím mít hned, ale brala bych“ (a podělíme se o ni s mužem).

Peach Blossom and Lilac obsahuje můj milovaný šeřík, ale vzhledem k výdrži a složení zůstávám u svých šeříkových stálic.

Bitter Cocoa and Vanilla je boží a chci ji.

V Everlasting Incense and Spices není žádné kadidlo, ale je tam koření a vanilka, a je to příjemný sladkosvěží pánský standard.

Sweet Jasmine and Patchouli je elegantní moderní chypre pro běžné použití, která je zcela v souladu s trendy, a proto bych si tipla, že by mohla mít i dobrý komerční úspěch.

Po vyzkoušení pětice vzorků mě začaly intenzivně zajímat i ostatní dermacolí vůně. Zbývá jich devět:

Lilly of the Valley and Fresh Citrus: konvalinky mám ráda, a jejich zelenobílá vůně s citrusy pěkně ladí. Vlastním slavné Diorissimo a konvalinkový soliflor od Penhaligon’s, a konvalinku od Dermacolu bych s radostí porovnala.

Delicious Freesia and Geranium je příslibem jarně svěží, šťavnaté vůně.

Magnolia and Passion Fruit zní trochu zvláštně, ale podle podrobnějšího složení by mělo jít o ovocně květinový koktejl. Asi to nebude můj šálek čaje, ale zkusila bych.

Marine Wood and Coriander má pánskou stužku, a jestli je v ní použitý stejný mořský tón jako v bergamot + vetiver, tak bych u toho ráda byla.

Cashmere Wood and Levandin obsahuje mou oblíbenou levanduli v doprovodu dřevitých a kořeněných tónů, chtěla bych vědět, jak to voní… Jen ten doprovodný text je takovej divnej: vřelou nádobu s kmínem a zanícenost a rozum potvrzené tóny citronové trávy bych nevymyslela ani po osmi pivech 🙂

Sandalwood and Mandarin by mohla být zajímavá kombinace dřev a citrusů / ovoce.

Fresh Peony and Ylang-ylang – pivoňku a ylang bych k sobě asi nedala, ale složení uvádí spoustu dalších květin, mohla by to být hezká ženská vůně.

Guatemala Cardamon and Basile je směs koření, bylin a dřev, a buď to bude skvělé, nebo průšvih.

Pink Apple and American Rose bude zřejmě úplně mimo moji sféru zájmu, ale i tak bych ji ráda zkusila; bude to pěkná jablíčkově květinová vůně pro mladé ženy?

Zkoušely/i jste taky něco? Nebo se chystáte?

2 Comments Posted

  1. Cashmere Wood and Lavandin mám. Je to taková „stará“ vůně, cítím tam podtóny babiččina mýdla. Rozkládá se na mně do teplých tónů. Citronovou trávu tam cítím víc, než levanduli. Ale to asi bude u každého jinak. Není to vůně do kožešin, ale líbí se mi, jakkoliv mám jinak v oblibě temné orientální vůně.

  2. Nevím, jak je to v tomhle případě s parfémovou terminologií, ale v angličtině může být incense v podstatě jakákoliv přírodní věc, která se pálí, aby voněla, takže klidně nějaké koření. Skutečné kadidlo je frankincense. Ale chápu, že pointa recenze měla být ta, že na incense v názvu je tam toho dýmu celkově málo :). Děkuji za recenzi, taky jsem netušila, že má Dermacol vlastní parfémy, kakao s vanilkou určitě zkusím.

Leave a Reply

Your email address will not be published.