Slunce a vaše pleť

Je to už hodně, hodně dávno, co jsem blogovala o kosmetice. Mým hlavním zájmem byly parfémy, ale tyhle světy – vůně, péče, krása – k sobě tak neoddělitelně patří, že došlo i na pár článků o něčem jiném než voňavých flakonech. A protože sama ráda čtu kosmetické blogy nebo koukám na videa kosmetických vlogerek, řekla jsem si, že opět přispějou svou troškou do mlýna 🙂 Jsem ovšem zvyklá psát o kosmetice většinou trochu jinak, než je obvyklé. Zajímám se o její složení, o účinné látky a o to, proč určité věci fungují tak, jak fungují.

Dnes budu psát o aktuálním tématu, a sice slunci, opalování a opalovací kosmetice.

Všude se píše o tom, že slunce ničí pokožku. Znáte to ze spousty článků, videí i reklam. Výrobci nás nabádají, abychom se mazali ochrannými krémy, všichni známe svůj fototyp, víme, co máme dělat… ale taky se rádi opalujeme, takže se většinou snažíme najít nějaký kompromis a vyhandlovat trochu toho bronzu za co nejmenší poškození.

Jak slunce ničí kůži?

Víte, co přesně se v pokožce děje, když na ni svítí slunce? Ultrafialové záření, produkované sluncem, se dělí na tři základní typy: UVA, UVB a UVC. UVC je krátkovlnné záření, které se na Zemi vůbec nedostane, je totiž zcela pohlceno ozónovou vrstvou a kyslíkem v atmosféře. UVB záření je také většinou zachyceno ozónovou vrstvou, ale určitá část projde skrz – a zvlášť tam, kde je ozonová vrstva oslabená. UVB záření neprojde přes sklo a částečně ho blokují také mraky. UVA záření prochází atmosférou prakticky v plné dávce a nezastaví ho ani sklo, pokud není potažené speciálním filtrem (platí to pro okna i brýle). Někdy se UVA dělí ještě na dva podtypy, UVA1 a UVA2 (podle rozsahu vlnových délek). Protože ozonová vrstva slábne, projde jí dnes víc záření než třeba za časů našich babiček, proto je opalování čím dál nebezpečnější.

UVB záření…

  • je to, které způsobuje spálení
  • poškozuje kolagenová vlákna v pokožce
  • může způsobit přímé poškození DNA v buňkách
  • spouští produkci vitamínu D v kůži

UVA záření…

  • proniká hlouběji do pokožky než UVB záření
  • poškozuje kolagenová vlákna v pokožce
  • může nepřímo poškodit DNA v buňkách tím, že v pokožce vytváří volné radikály

Obě složky tak přispívají ke stárnutí pokožky a mohou být přímo zdraví nebezpečné (poškození DNA se může stát příčinou rakoviny kůže). UVB záření navíc stojí za „spáleninami od slunce“. Je sice zdraví prospěšné tím, že podněcuje tvorbu vitamínu D, ale abyste získali minimální denní dávku tohoto vitamínu, stačí vám doslova pár minut na slunci.

Photo: Bill Suton, https://flic.kr/p/6Hp17e, published under Creative Commons
Photo by Bill Suton / https://flic.kr/p/6Hp17e / Creative Commons

Nejhorší je, že opalování ubírá pokožce na pružnosti (právě proto, že poškozuje kolagen), a když to spojíte s vysušováním, ke kterému na slunci také dochází, výsledkem je zrychlené stárnutí. Kůže začne dřív poklesávat a dřív se na ní dělají vrásky a pigmentové skvrny. V mládí to na sobě ovšem nepoznáte. Stárnutí vlivem UV záření začne být patrné až později, a jakmile se projeví, je už pozdě. Poškození se nedá zvrátit.

Jak probíhá opalování?

Jak vlastně „technicky“ v kůži dochází ke změně barvy na tmavší? Lidská kůže má tři vrstvy: pokožku, škáru a podkoží. Pokožka (latinsky epidermis) je svrchní vrstva, škára (latinsky dermis) je pod ní a obsahuje např. mazové a potní žlázky nebo vlasové cibulky. Podkoží (subcutis) tvoří tuk a vazivo, a pod ním je obvykle sval. Samotnou pokožku můžeme rozdělit ještě na další vrstvičky, a v té úplně nejnižší se nacházejí pigmentové buňky neboli melanocyty. Pigmentové buňky produkují pigment (melanin). Dostane-li se k pigmentové buňce UVB záření, povzbudí v ní produkci pigmentu. UVA záření ztmavuje melanin již přítomný v pokožce a zároveň nutí pigmentové buňky uvolnit melanin, který mají hotový, ale ještě jej nevypustily do pokožky.

Ztmavnutí vlivem UVA záření je okamžité – je-li v kůži už dostatek melaninu – a vydrží několik dní.

Ztmavnutí vlivem UVB záření nastupuje až po 1-3 dnech a vydrží týdny až měsíce.

Pokud se rádi opalujete, tak tyhle pochody určitě znáte. Trošku zhnědnete hned, po pár dnech se to ještě prohloubí… Lidé se světlejší pokožkou zčervenají, protože je UVB záření popálí, ale pokud nepatří k nejnižšímu fototypu, který produkuje mizivé množství pigmentu, za několik dní vystřídá červenou barvu hnědá. Je to tím, že zánětlivá reakce poškozené kůže (tj. červená barva) ustoupí a zároveň povzbuzené melanocyty vychrlí melanin (hnědá barva).

Melanin slouží jako blok, který nepropustí záření do nižších vrstev pokožky, ale jeho ochranný faktor je bídně nízký. Opálená pokožka bělocha má ochranný faktor cca 2. Kůže tmavých černochů má zhruba 10. Na ochranu před dnešním sluncem je obojí málo.

Spáleniny jsou nebezpečné

Červená barva není něco, co bychom nutně museli vytrpět na cestě za bronzem, ani humorný následek pobíhání na sluníčku. Červená pokožka je především příznak zánětu, který vznikl, protože jsme se příliš dlouho vystavovali slunci. A protože jsme se příliš dlouho vystavovali slunci, došlo v kůži k nevratnému poškození buněk. Tělo se brání tím, že poškozené buňky, laicky řečeno, zabije a zbaví se jich – proto se spálená pokožka olupuje.

Photo by jc.winkler, https://flic.kr/p/8kjPG2, Creative Commons
Photo by jc.winkler / https://flic.kr/p/8kjPG2 / Creative Commons

Spáleniny od UV záření jsou nejčastější příčinou nádorů kůže (většinou nezhoubných, např. bazaliomů). Čím častěji pokožku ohrožujeme spálením, tím větší je pravděpodobnost, že tělo odstraňování poškozených buněk nezvládne, a výsledkem je rakovina.

Spáleniny jsou nebezpečné, a to i ve své nejmírnější podobě. Poškození se sčítá, takže čím méněkrát se vám stane, že se spálíte, tím lépe pro vás. Nejnáchylnější ke spálení jsou I. fototypy a děti! Jakmile se spálíte, znamená to, že jste byli na slunci moc dlouho, ať už jste kterýkoli fototyp. Správně by opalování mělo probíhat postupně, tj. nejdřív být na slunci třeba jen 5 nechráněných minut, po zhnědnutí o něco déle a tak postupovat, dokud nebudete s barvou spokojení. Vytvořený pigment chrání před spálením (zvyšuje přirozený ochranný faktor pokožky), proto je možné dobu opalování prodlužovat.

Ochranný faktor

Kosmetické přípravky chránící před poškozením slunečním zářením se označují číslem, které vyjadřuje jejich ochranný faktor. Na některých českých výrobcích najdete zkratku OF, ale jinak se prakticky všude píše SPF (zkratka anglického sun protection factor). Číslo udává, jaká část UVB záření pronikne přes přípravek ke kůži, takže např. SPF 20 znamená, že ke kůži pronikne dvacetina záření (tj. 95 % záření je pohlceno); při SPF 50 je to jen padesátina (98 % pohlceno) atd. Z čísla si také můžete vypočítat, jak dlouho vydržíte na slunci bez spálení – vezmete dobu, po kterou vám trvá dosáhnout spálení bez ochrany, a vynásobíte faktorem. Pokud se tedy bez krému spálíte za 10 minut, s krémem s faktorem 20 se spálíte až za 200 minut.

Aby však přípravek chránil, je nutné splnit dvě podmínky: aplikovat ho v dostatečném množství (nešetřit, natřít se fakt tlustě – průměrný člověk by měl na celé tělo použít 30-35 ml) a pravidelně se přemazávat, protože ochrana se vyčerpá. Uvádí se, že byste se měli přemáznout cca každé dvě hodiny, a samozřejmě pokaždé, když se přípravek smyje vodou nebo potem.

Photo by Mark Goebel, https://flic.kr/p/4NdX2V, Creative Commons
Photo by Mark Goebel / https://flic.kr/p/4NdX2V / Creative Commons

Pozor, SPF faktor platí pouze pro UVB záření! Schopnost ochránit uživatele před UVA zářením se na výrobcích bohužel nemusí uvádět, přitom je nebezpečnější než UVB a jeho působení navíc nepoznáte, protože nepálí. V Evropské unii jsou však výrobky, které dostatečně ochraňují před UVA, označeny symbolem této zkratky v kroužku. V EU se také na přípravky nesmí psát, že poskytují 100% ochranu (protože tu budete mít jedině, když se necháte na slunce vynést v pevně zavřené bedně), ani že působí celodenně. Nejvyšší SPF, který se smí uvádět, je 50+, aby spotřebitel nezískal dojem, že je chráněn dokonale; mimo EU si klidně koupíte osmdesátku nebo stovku. Popravdě, nad těch padesát už zvyšování ani nemá smysl: SPF 50 pohltí 98 % záření, SPF 70 pohltí 98,6 %, SPF 100 99 %, SPF 130 (ano, to existuje) 99,3 %… V tomhle případě nám evropské nařízení nemusí vadit, naopak, poněvadž vysoká čísla svádějí k falešnému pocitu perfektní ochrany a k lehkomyslnosti 🙂

Photo by Mike Mozart, https://flic.kr/p/tcR94M, Creative Commons
Photo by Mike Mozart / https://flic.kr/p/tcR94M / Creative Commons

Na některých přípravcích se uvádí hodnota PPD, což je metoda, kterou se měří ochrana před UVA paprsky. Číslo udává násobek běžné doby, po kterou se člověk může vystavit UVA záření bez následků. PPD 10 tak znamená, že můžete být vystaveni UVA 10x déle.

V Asii se ochrana před UVA záření někdy uvádí zkratkou PA a pluskováním: PA+, PA++ a PA+++, přičemž tři plus jsou nejvyšší stupeň.

V Británii mají hvězdičky, jedna je minimální ochrana, pět nejvyšší.

V létě noste krémy podle svého fototypu, ovšem čím vyšší, tím lepší… a nezapomínejte, že slunce nepálí jen u moře nebo na koupališti! Svítí pořád, svítí na vás, když běháte po nákupech, když pracujete u okna, když je zamračeno. Chcete-li se dobře ochránit před předčasnými vráskami a fleky, noste ochranný krém aspoň na obličeji (a hřbetech rukou, krku a dekoltu, dámy!) celoročně. V zimě stačí SPF 10-15, v létě to chce víc. Ochranný faktor má ostatně zabudovaný každý slušný pleťový krém a make-up.

Ingredience

Následující stať bude chemická.

Existuje více látek, které poskytují ochranu před slunečním zářením. Jaké látky obsahuje váš přípravek zjistíte v jeho složení (INCI), které musí být uvedeno na obalu. Ochranné ingredience můžeme rozdělit do tří skupin:

  • „chemické“ filtry (organické chemické látky): ultrafialové záření je absorbováno
  • „fyzikální“ filtry (anorganické partikuláty): záření je odraženo, rozptýleno, případně absorbováno
  • „hybridní“ filtry (organické partikuláty): v podstatě kombinace dvou předchozích. Částečně absorbují, částečně umějí odrazit jako fyzikální filtry.

Organické chemické filtry se chovají jako maličké štíty, které pohltí UV záření a přemění jej na neškodné teplo. Vydrží působit nějakou dobu, ale časem je záření zničí a je potřeba se natřít znovu. Fyzikální filtry jsou spíš „zrcátka“, která záření odrážejí, a mají tak v podstatě nekonečnou výdrž. Málokdo je však ochotný natřít se fyzikálním filtrem pořádně, protože vytváří viditelnou bílou vrstvu. Na druhou stranu bílá barva umožňuje lépe kontrolovat přítomnost prostředku, což je skvělé třeba u dětí, nebo když se povalujete někde u vody (a tam bude každému jasné, že ten nátěr na sobě máte proti spálení a ne pro legraci).

Podívejme se na konkrétní látky. Jejich název uvádím tak, jak ho najdete ve složení, v závorce je český název.

Butyl methoxydibenzoylmethane (butyl metoxy dibenzoylmetan, avobenzon) je chemický filtr, který má značnou nevýhodu v tom, že je nestabilní, tj. nevydrží chránit dlouho. Aby se stabilizoval, přidává se k němu např. oxybenzon, bemotrizinol nebo oktokrylen. Chrání před částí UVA záření (UVA1).

Octocrylene (oktokrylen) je chemický filtr, který absorbuje UVB i část UVA záření (UVA2). Může však v kůži podnítit vznik volných radikálů.

Oxybenzone (oxybenzon) je chemický filtr, který absorbuje UVB i část UVA záření (UVA2), a v současnosti je to jeden z nejpoužívanějších filtrů. Někdy se přidává jako stabilizátor do parfémů, aby na světle neměnily barvu. Někteří lidé jsou na oxybenzon alergičtí (dostanou vyrážku) a diskutuje se také o tom, že je možná škodlivý pro hormonální systém.

Homosalate (homosalát – ano, opravdu se to tak jmenuje – je to zkrácený název homometyl salicylát) je chemický filtr chránící před UVB zářením. Je mastný a tudíž odolný proti vodě, mírně nestabilní.

Ethylhexyl methoxycinnamate (etylhexyl metoxycinamát) je chemický filtr, který chrání před UVB zářením. Je mírně nestabilní, i když ne tolik jako avobenzon.

Octyl methohycinnamate (oktyl metoxycinamát, oktinoxát) je chemický filtr, který chrání před UVB zářením. Je mírně nestabilní a odolný proti vodě.

Ethylhexyl salicylate (etylhexyl salicylát) je chemický filtr pohlcující UVB záření. Je mastný a odolný proti vodě.

Benzophenone-4 (benzofenon-4, sulisobenzon) je chemický filtr chránící před UVB a částečně UVA zářením (UVA2).

Bis-ethylhexyloxyphenol methoxyphenyl triazine (bemotrizinol, Tinosorb S) je chemický filtr, který chrání před UVB a UVA (komplet) a je na světle vysoce stabilní, vydrží chránit velice dlouho – a zároveň stabilizuje některé choulostivější látky jako avobenzon. Je to víceméně nejlepší UV filtr, který je dnes k dipozici, dokonce ani nevykazuje škodlivé vlivy na hormonální systém, ze kterých jsou některé filtry podezřelé nebo u nich byly přímo prokázány (oxybenzon, homosalát, etylhexyl metoxycinamát, benzofenon-4).

Methylene bis-benzotriazolyl tetramethylbutyl-phenol (Tinosorb M) je hybridní filtr s podobnými vlastnostmi jako předchozí Tinosorb S. Je vhodný i pro citlivou pokožku.

Drometrizole trisiloxane (můžete mu říkat jeho obchodním názvem Mexoryl XL) je chemický filtr, výrobek L’Oréalu s účinkem proti UVB a části UVA záření (UVA2).

Terephthalylidene dicamphor sulfonic acid (obchodní název Mexoryl SX) je chemický filtr, který chrání proti celému UVA spektru (UVA1 + UVA2).

Diethylamino hydroxybenzoyl hexyl benzoate (obchodní název Uvinul A Plus) je chemický filtr absorbující UVA2 záření. Je velmi stabilní.

Titanium dioxide (oxid titaničitý) je fyzikální filtr chránící před UVB i UVA (převážně UVA2) zářením. Je schválený i pro používání v potravinách.

Zinc oxide (oxid zinečnatý) je fyzikální filtr chránící před UVB i UVA (UVA1 + UVA2) zářením, který donedávna nebyl v EU veden jako UV filtr. Zhruba od dubna 2016 už ale je, takže se může v ochranných krémech používat.

Ochrana proti „části UVA záření“ znamená, že filtr nevykrývá celé UVA spektrum – všechny vlnové délky. V krémech se ale běžně používá několik filtrů zároveň, takže většinou se pokryje celé spektrum.

Starší filtry nejsou tak stabilní jako nové vynálezy, a protože se stále používají v mnoha přípravcích, nedoporučuje se používat krémy, které jste nakoupili někdy loni nebo předloni. Chemické látky se totiž mohly při skladování částečně rozpadnout a ochrana podle původního SPF není zaručena. Pokud se ovšem mažete poctivě, nebudete mít problém to, co jste si koupili na jaře, do zimy vypotřebovat.

Konkrétní ukázky

Zkusme se podívat na INCI složení některých přípravků proti slunci.

Komfortní krém Anthelios XL SPF 50+ od LaRoche Posay

laroche

Složení: aqua/water, C12-15 alkyl benzoate, glycerin, ethylhexyl salicylate, titanium dioxide, butyl methoxydibenzoylmethane, bis-ethylhexyloxyphenol methoxyphenyl triazine, alcohol denat., pentylene glycol, octocrylene, cyclopentasiloxane, stearic acid, potassium cetyl phosphate, dimethicone, methyl methacrylate crosspolymer, myristyl myristate, nylon-12, petrolatum, ethylhexyl triazone, aluminum hydroxide, ammonium polyacryldimethyltauramide/ammonium polyacryloyldimethyl taurate, caprylyl glycol, cassia alata leaf extract, disodium EDTA, drometrizole trisiloxane, glyceryl stearate, hydroxypropyl methylcellulose, maltodextrin, PEG-100 stearate, phenoxyethanol, stearyl alcohol, terephthalylidene dicamphor sulfonic acid, tocopherol, triethanolamine, parfum/fragrance

Tučně a růžově jsou UV filtry. Je tu fyzikální filtr (oxid titaničitý) a pět chemických filtrů, které společně vykrývají celé UVA a UVB spektrum. Je tu bemotrizinol (bis-atakdále), velmi dobrý a stabilní filtr. LaRoche Posay uvádí PPD hodnoty, u tohoto krému je to 39, takže i nízké fototypy jsou před UVA zářením bohatě chráněny do doby, než se stejně budou muset přemazat. Že má krém na obalu logo UVA v kroužku snad ani nemusím dodávat.

Sprej (Sun Mist) pro citlivou pleť Photoderm Max SPF 50+ od Biodermy mám, takže složení jsem rovnou vyfotila:

bioderma

Modře podtržené jsou filtry. Tentokrát je jich šest. Fyzikální filtr chybí (sebedrobnější částečky oxidu titaničitého by se asi sprejem těžko protlačovaly), ale přítomné filtry pokrývají celé spektrum. Tři z nich patří mezi moderní širokospektrální a stabilní látky.

Olej na opalování ve spreji s faktorem 10 od Astridu:

astrid

Tento olej poskytuje jen nízkou ochranu (používám ho na části těla, které si chci opálit, abych proces opalování zpomalila a nebyla rovnou za čtvrt hodiny spálená) a obsahuje tři základní UV filtry, které vykrývají UVB i UVA spektrum. Avobenzon (butyl methoxydibenzoylmethane) je stabilizován oktokrylenem, homosalát se hodí do olejů, neboť je sám mastný.

Opalovací mléko ve spreji Lavera SUN SPF 20:

lavera

Složení: Aqua, Helianthus Annuus Hybrid Oil, Titanium Dioxide, Alcohol, Sodium Lactate, C14-22 Alcohols, Helianthus Annuus Seed Oil, Olea Europaea Fruit Oil,
Caprylic/Capric Triglyceride, Glycerin, Tocopheryl Acetate, C12-20 Alkyl Glucoside, Calendula Officinalis Flower Extract, Stearic Acid, Alumina, Microcrystalline Cellulose, Algin, Xanthan Gum, Beta-Carotene, Capsicum Annuum Fruit Extract, Tocopherol, Ascorbyl Palmitate, Parfum, Limonene, Linalool, Geraniol, Citronellol, Citral, Coumarin, Eugenol, Benzyl Benzoate, Benzyl Alcohol

Sprej od Lavery má certifikát bio, takže nic jiného než jeden jediný minerální filtr ani obsahovat nemůže. Stačí to a ochrana platí pro UVB i UVA záření. Protože je ale nutné použít oxidu víc, aby zastal to, o co se v nebio přípravcích dělí více filtrů, má přípravek bílou barvu.

Na závěr

Vím, že článek byl dlouhý, ale on byl taky určený pro vrtavé typy, které chtějí vědět, zač je v melanocytech pigment. Pokud jste ho svědomitě přečetli, už víte, že s ultrafialovým zářením není legrace a ochranu nelze podceňovat. Dnešní slunce je opravdu „agresivnější“ (ozonová vrstva je slabší) a jeho škodlivý vliv na pokožku se projeví předčasným stárnutím, vráskami, pigmentovými skvrnami nebo i rakovinou. Naštěstí máme na výběr ze široké škály ochranných přípravků a také máme rozum. Vemte ho do hrsti a létu zdar 🙂

4 Comments Posted

  1. Ahoj,
    clanek je velmi pekne a hlavne srozumitelne napsany.
    A me osobne se moc libil a byl mi i uzitecny.
    O existenci Lavera a jeji bioformy jsem ani nevedela.
    takze za me velke diky

    Tereza

  2. Doplňující informace:
    Butyl Methoxydibenzoylmethane

    Skupina: Chemické látky potenciálně zdraví škodlivé
    Další názvy: Avobenzone, Butyl-4-Methoxy-Dibenzoylmethan, 1,3-PROPANEDIONE

    Butyl methoxydibenzoylmethane je synteticky vyráběná látka derivovaná z dibenzoylmethanu. Je to bílý až jemně žlutý krystalický prášek, velmi dobře rozpustný v oleji, který funguje jako absorbér ultrafialového záření. Je jedním z nejvíce používaných UVA filtrů v kosmetice na opalování a výrobcích osobní péče. Může se přidávat do krémů, prostředků pro mytí a úpravu vlasů, do deodorantů, vůní a přípravků na nehty. Často se pro zvýšení jeho účinků a zachování stability míchá dohromady s vitaminem E a ubichinonem.

    Butyl methoxydibenzoylmethane degraduje na slunci, což vede k uvolnění volných radikálů. Tím pádem jsou s ním spojována rizika předčasného stárnutí pokožky, vliv na rozvoj melanomů a rakoviny kůže, hromadí se v organismu. Butyl methoxydibenzoylmethane je problematický také kvůli tomu, že může způsobit poškození pokožky nebo alergické reakce a je toxický pro životní prostředí. Není biologicky odbouratelný. V USA a v Evropské unii se může používat v procentuálním množství až 5 % celkového obsahu výrobku.

Leave a Reply

Your email address will not be published.